Příběhy a deníčky >>
Jízda vlakem
24.8.2005


Potřebovala jsem jet za kamarádkou do vesnice, co je daleko, tak 15 km. Vzala jsem sebou Dicka. Jeli jsme vlakem, protože nemám ráda autobusy - bývá mi v nich špatně.
Na nádraží jsem si koupila můj oblíbený časopis a šla jsem si sednout do vlaku. Byla jsem v celém vlaku - no teda vagóně sama - tedy, alespoň jsem si to myslela. Sedla jsem si, rozevřela časopis a četla jsem si. Dick mi slezl do klína a pořád se vrtěl. Potom zahájil útok na moji kabelku, protože věděl, že tam mám pro něho kukuřici. Dělala jsem, jakože ho nevidím, ať si ho můžu vyfotit až bude v kabelce. Ale on tam nevlezl, jen si vytáhl kukuřici ven a chroupal jí.
Potom mi vylezl na rameno, ale zdálo se mi, že je nějaký těžký. Podívala jsem se na rameno a tam... Seděl Dick a vedle něho nějaká zrzavá potkaní slečna. Nevěděla jsem odkud se tam vzala, dali jsme ji s Dickem kukuřici, a najednou jsem slyšela za zády - respektive z druhé strany sedadla, jak někdo volá - zřejmě na tu potkaní slečnu. Tak jsem vstala, abych viděla, kdo to je, a abych se zeptala jestli to není jeho potkanka. Byl to nějaký mladý kluk, a jak jí uvidel u mě na rameni, asi mu musel spadnout kámen ze srdce. Chvíli jsme si o našich potkáncích povídali. Zjistila jsem, že se jmenuje Charlie - ta potkanka, ne ten kluk (ten se jmenoval Jirka), a že miluje taky kukuřici stejně jako Dick.
Když už jsem měla vystupovat, Dick se nechtěl od Charlie ani hnout, asi se zamilovali. S Jirkou jsme se domluvili, že se musíme někdy ještě potkat, aby se spolu potkánci mohli vidět, ale vypadá to, že to nebude jen o potkancích :-)

Od chovateky Grizlinky



© 2005-2018 Potkanky.wz.cz. Všechna práva vyhrazena. | Webdesign Modrý kocouř.cz | Pískněte nám