Příběhy a deníčky >>
2. díl - Lucinka, první potkan, kterého jsem hladila!
2.1.2006


Skončili prázdniny. Byly to čtyři měsíce po mém ,,zoufalém činu“! Stále jsem si přála potkana. Stále však beznadějně. Vydala jsem se na první volejbalový trénink, ne, že by na mě čekalo zrovna milé překvapení. Kamarádka, která o potkanech - narozdíl ode mě - v životě nemluvila, přišla s malinkou potkankou na rameni. Já byla samozřejmě unešená, půjčila mi jí do ruky - jmenovala se Lucinka a byla kouzelná. Musím se přiznat, že jsem jí záviděla. Ze dne na den se rozhodla pořídit si potkana a má ho. Já čekám už půlroku.

Kámoška však nebyla namyšlená a ochotně mi jí půjčovala pochovat, dala na rameno - krásný pocit - a říkala vše o ní. Lucinka byla bílá s černými fleky. Musím přiznat, že o zbarvení jsem se moc nezajímala, měla jsem v tom trošku guláš, takže nedokážu říct, jaké měla zbarvení, znaky. Měla také psa a bylo to bez problémů - tak proč by to nemělo být u nás?

Hned ten den, jak jsem přišla domů, jsem to řekla našim a vsadili jsme se. Jsem na gymplu a pokud budu mít samé jedničky, dostanu potkana. Celkem nesmyslná sázka. Předem říkám, vydržela jsem do listopadu, pak jsem to pohnojila, takže potkan zase v nedohlednu.

Vrátím se však k Lucince. Mamka s tátou se přišli podívat na můj zápas a náhodou tam byla kámoška i s Lucinkou. Přesto, že naši říkali, že se jim to hnusí, chovali si jí. A nevypadalo to, že by se jim tak hnusila. Mamka se s ní tak krásně mazlila. No, zkrátka opět ve mně svitla naděje. Každý den jsem chodila domů s tím, že na mém stole bude klec s potkanem. Každý den jsem zjistila, že na stole nic není.

Objevil se další problém, ségra náhle taky chtěla potkana. Nebyla do toho tak zapálená jako já, ale opičila se - opět se po mě opičila. A vím, že jestli před tím naděje byla, teď ne. Nemohli jsme si dovolit mít dva potkouše, to by naši nesnesli. Navíc hlídání o dovolených, pes a dva potkani. It´s problem. Nesnášela jsem mladší ségru a být jí věčným vzorem. Naši by nikdy nekoupili mě potkana a sestře nic! Uvědomila jsem si, že potkana nikdy mít nebudu. Jediná naděje byla v té sázce, ale tu jsem neměla šanci zvládnout. Pořád jsem šila hamaky a chodila
na potkaní stránky. Dívat se na krásnou Sesku. Založila jsem si album a všechny fotky potkanů stahovala do PC.







© 2005-2018 Potkanky.wz.cz. Všechna práva vyhrazena. | Webdesign Modrý kocouř.cz | Pískněte nám